Login:
Heslo:
 
Reklama: Grilovaní selat
 

Včera byla jasná obloha. Byl vidět Měsíc a všechny hvězdy.

Při pohledu na hvězdnou oblohu spatříme na první pohled nepřeberné množství hvězd. Avšak při podrobnějším zkoumání a zejména za pomoci dalekohledu na ní lze nalézt i mnoho dalších objektů, které nejen že jsou mnohdy pozorovatelsky daleko vděčnější než samotné hvězdy, ale mají nesmírný význam i pro vlastní výzkum vesmíru. Jejich studium výrazně pomáhá pochopit stavbu, vývoj a vznik kosmu. Pomineme-li tělesa sluneční soustavy, především Slunce, Měsíc a planety, kterým je věnována zvláštní kapitola, patří mezi ně především:

 

Díky své nápadnosti Měsíc zůstává jednou z mála ozdob noční oblohy, kterou můžeme nerušeně sledovat i z měst – ty ostatní se většinou ztrácejí ve zbytečném světelném smogu. Náš nejbližší vesmírný soused tedy zůstává jednou z posledních upomínek nebeského běhu času a těles za hranicemi našeho obydleného světa. Měsíc přitom nabízí i při pohledu bez dalekohledu celou řadu zajímavých podívaných, se kterými vás seznámí právě tento web.
 

Průvodce měsíčními útvary

S dalekohledem se z nás stávají průzkumníci cizího světa, ve kterém rozlišíme úchvatné detaily kráterů, věnce rozsáhlých pohoří, ztuhlé lávové proudy a mnoho dalšího. Náměty k takovým prohlídkám najdete v tomto Průvodci měsíčními útvary.

¨průvodce

 

VESMÍR

Vesmír je tvořený nesmírnými rozlohami

prázdného prostoru neboli vakua, ve kterém se vznášejí

miliardy a miliardy galaxií a hvězd.Do vesmíru patří

i slunce,měsíc,Země a další planety.

Nikdo neví, jak vlastně veliký celý vesmír je.

 

 

 

 


 

ASTEROIDY A KOMETY

tvoří sluneční soustavu i rozmanité kusy

hornin,kovů a ledu. Jsou to asteroidy,

meteroidy a komety.

 

 

 

 

 

 

Mlhoviny

V prostoru mezi hvězdami se nachází množství mezihvězdné látky, která se skládá z prachu a plynu. Největší hustota mezihvězdné látky je v rovině galaktického disku, kde není látka rozložena rovnoměrně. Zde se mezihvězdná látka shlukuje do oblaků, kterým říkáme mlhoviny. Tento název pochází z latinského mrak, mlha, pára nebo kouř. V astronomii označuje mlhavé objekty, které září vlastním světlem, a objekty, které samy nezáří a jsou vidět díky jasnému pozadí nebo rozptylu záření z jiného zdroje. Jako mlhoviny jsou také označovány objekty, které mají charakter mlhoviny nejen ve viditelném světle, ale i v jiných částech spektra. Do 19. stol. byly za mlhoviny považovány například i galaxie a další objekty, které nebylo možno přesně odlišit od hvězd. Tyto omyly odhalilo až použití prvních spektroskopů, které pomohly objevit zprvu záhadné nebulární spektrální čáry. Následně byly nalezeny i  mlhoviny vně naší Galaxie.

Poměr prachu a plynu v mlhovinách není vždy stejný a podle toho se mlhoviny také mnohdy rozdělují. Hmotnost oblaků je asi jedna desetina hmotnosti zářících hvězd v galaxii. Prachovou složku tvoří prachové částice a plynnou molekuly, atomy a elementární částice.

Mlhovina

 

 

                                    Můj názor na vesmír

 

                             Vesmír je neuvěřitelně zajímavý.Je nekonečný a nikdo

                  nezná vesmír tak jako své rodné město nebo vesnici.

                  planety,sluneční soustava a galaxie dělá vesmír

                  kouzelným.I když se podíváš do vesmíru, dozvíš se

                  o něm toho co nejvíc, stále ti zůstane v srdci tisíc

                  otázek....  Jak už jsem říkala nikdo nemá o vesmíru 

                  mapu a proto je vesmír tak jedinečný.

 

 

 

Planety sluneční soustavy
  Průměr (na rovníku) (km) Vzdálenost od slunce (mil. km)  Povrchová teplota (°C) Gravitace (Země=1) Hmotnost (Země=1) Doba oběhu kolem Slunce (dne) Rotace Počet měsíců
Merkur 4 879 57,9 427 až -173 0,4 0,055 88 59 dne 0
Venuše 12 102 108,2 + 482 0,9 0,8 225 243 dne 0
Země 12 756 149,6 +15 1 1 365,25 24 h 1
Mars 6 794 227,9 -140 až 20 0,4 0,1 687 24 h 62' 2
Jupiter 142 884 778,3 - 150 2,6 318 4 330 90 h 50' 63
Saturn 120 536 1 427 - 125 1,16 93 10 752 10 h 39' 31
Uran 51 118 2 869 - 193 0,8 15 30 667 - 17 h 27
Neptun 50 538 4 496 -220 1,1 17 60 142 16 h 13
Pluto 2 446 5 900 - 230 0,06 0,002 90 962 7 dní 1

 

Slapové jevy

Slapové jevy jsou pravidelně se opakující deformace zemského tělesa. Jsou vyvolávány především Měsícem, Sluncem a odstředivou silou - viz. obr. Nejvýraznější jsou slapy mořské - příliv a odliv (mořské dmutí). Nejvýraznější mořské dmutí je u členitého pobřeží. Mořského dmutí se využívá pri výrobě elektřiny v přílivových elektrárnách. 

 

Země
Země viděná z Apolla 17 během cesty na Měsíc

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při pohledu na hvězdnou oblohu spatříme na první pohled nepřeberné množství hvězd. Avšak při podrobnějším zkoumání a zejména za pomoci dalekohledu na ní lze nalézt i mnoho dalších objektů, které nejen že jsou mnohdy pozorovatelsky daleko vděčnější než samotné hvězdy, ale mají nesmírný význam i pro vlastní výzkum vesmíru. Jejich studium výrazně pomáhá pochopit stavbu, vývoj a vznik kosmu. Pomineme-li tělesa sluneční soustavy, především Slunce, Měsíc a planety, kterým je věnována zvláštní kapitola, patří mezi ně především:

 

 

 

 

 
© kosmos.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama bazar